|
|
Technická přijatelnost výpovědí svědků a účastníků dopravních nehod
Nosek, Jakub ; Tylšar, Vladimír (oponent) ; Semela, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o problematice technické přijatelnosti výpovědí svědků dopravních nehod především z pohledu vnímání prostoru a času a z hlediska časového vývoje změn obsahu výpovědí. Problematika je řešena nejprve po teoretické stránce, získané poznatky jsou následně použity u několika skutečných dopravních nehod. U každé dopravní nehody bylo vybráno několik otázek důležitých pro řešení jejího průběhu a ve výpovědích svědků a účastníků byly nalezeny odpovědi na tyto otázky. U odpovědí byla sledována jejich technická přijatelnost a vývoj v čase, následně bylo provedeno hodnocení technické přijatelnosti každé odpovědi a bodové hodnocení shody s předchozí odpovědí. Díky tomu mohla být u každého svědka i každé dopravní nehody určena míra technické nepřijatelnosti odpovědí a míra změny v čase.
|
|
|
Svědek a jeho výpověď v civilním řízení
Šimek, Petr ; Vyskočilová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Svědek a jeho výpověď v civilním řízení Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá výpovědí svědka v civilním řízení. Jedná se bezesporu o nejnáročnější důkazní prostředek. Náročnost je dána nejen potřebnou přípravou soudce před tímto úkonem, ale především v následném hodnocení věrohodnosti podané výpovědi. Diplomová práce si klade za cíl komplexně popsat průběh provádění svědecké výpovědi od okamžiku vstupu svědka do soudní síně až po hodnocení svědkovy věrohodnosti v rámci odůvodnění soudního rozhodnutí. Kromě svědecké výpovědi je v rámci úvodní kapitoly pojednáno o všech důkazních prostředcích, které lze v českém civilním procesu předložit s poukazem na jejich odlišnosti a podobnosti. Následující kapitola pojednává o svědecké způsobilosti, osobě svědka a jeho svědecké povinnosti. Této zákonem uložené povinnosti nemusí svědek dostát, pokud by mohl poskytnutím výpovědi způsobit nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké, nebo pokud je vázán povinností mlčenlivosti. Ve třetí a čtvrté kapitole práce je popsán samotný postup provádění svědecké výpovědi. Nejprve je nutné zajistit svědkovu přítomnost doručením předvolání. Pokud by svědek na předvolání nereagoval a k soudu se nedostavil, může mu být uložena pořádková pokuta, případně je možné ho nechat předvést. V okamžiku, kdy svědek vstoupí do...
|
|
|
Svědek v trestním řízení
Bílý, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Svědek v trestním řízení Cílem diplomové práce je podat ucelený přehled práv a povinností spojených se svědkem, které tak ovlivňují jeho postavení v trestním řízení. Svědek je považován za jeden ze základních institutů trestního práva, jehož výpověď svou nezastupitelností rovněž patří mezi nejvýznamnější důkazní prostředky, které poskytuje trestní řízení. Se svědkem se zásadně můžeme setkat ve všech fázích probíhajícího trestního řízení a okruh osob, které mohou být svědky, není předem omezen. Velice důležitý je v přípravné fázi trestního řízení, protože bez jeho výpovědi by mnohdy nebylo možné zjistit pachatele trestného činu. Důležitý je rovněž i v řízení před soudem, kde soud na základě podané výpovědi může rozhodnout, zda obžalovaný je skutečně vinen, a tedy rozhodnout taktéž o jeho trestu nebo o zproštění obžaloby. Samotná diplomová práce je strukturována do šesti kapitol, jež se dále dělí. První kapitola definuje samotnou osobu svědka a podmínky, za kterých nabývá způsobilosti být svědkem, a posléze potřebnosti jejího odlišení od ostatních osob v trestním řízení. Druhá kapitola se věnuje povinnostem, které jsou spojeny s osobou svědka, a okolnostem, za kterých je možno odmítnout výpověď. Třetí kapitola se věnuje procesněprávním i trestněprávním následkům, pokud svědek úmyslně nesplní svou...
|
|
|
Rekognice ve vyšetřování trestné činnosti
Žáková, Lucie ; Čáp, David (oponent) ; Štětovská, Iva (oponent)
(česky) Rigorózní práce s názvem "Rekognice ve vyšetřování trestné činnosti" se zabývá interakcí a komunikací účastníků trestního řízení a tím, jaký má vliv kvalita těchto procesů na rekognici. V teoretické části je čtenářům přiblíženo trestní řízení, všechny procesní náležitosti a faktory, které průběh vyšetřování ovlivňují. Jsou zde také definována práva a povinnosti všech důležitých účastníků trestního řízení. Úvodní část je dále věnována komunikaci a jejím vlivům na úspěšné vedení výslechu a rekognice. Následně je zde pojednáno o psychologických aspektech procesních úkonů v přípravném řízení, přičemž v závěru teoretické části jsou podrobně popsány faktory, které mají vliv na vedení rekognice. V empirické části bylo kladeno za cíl zjistit, jaký vliv má způsob a kvalita podané instrukce na úspěšné provedení rekognice pachatele v simultánním a kombinovaném formátu. Empirická část byla uskutečněna v metodologické podobě experimentu. Probandi byli rozděleni do skupin podle daných kritérií a byl jim prezentován videozáznam trestného činu. Dále byla provedena rekognice a cílem bylo zjistit, jaký vliv má instrukce a podnětový materiál na výsledek rekognice.
|
|
|
Interakce vyšetřovatele s vybranými účastníky trestního řízení a její vliv na rekognici
Žáková, Lucie ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
(česky) Diplomová práce Interakce vyšetřovatele s vybranými účastníky trestního řízení a její vliv na rekognici se zabývá interakcí a komunikací účastníků trestního řízení a tím, jaký má vliv kvalita těchto procesů na rekognici. V teoretické části je čtenářům přiblíženo trestní řízení, všechny procesní náležitosti a faktory, které průběh vyšetřování ovlivňují. Definujeme zde také práva a povinnosti všech důležitých účastníků trestního řízení. Dále se v úvodní části věnujeme komunikaci, jejím druhům a vlivu, který má kvalita komunikace na úspěšné vedení výslechu. Krátce se také zmiňujeme o interpersonální percepci. Pozornost v teoretické části je dále věnována osobnosti vyšetřovatele a důležitým charakteristikám, které jsou základem pro policejní profesi. V závěru teoretické části popisujeme faktory, které mají vliv na vedení výslechu a případnou rekognici pachatele trestného činu. V empirické části jsme si kladly za cíl zjistit, jaký vliv má způsob a kvalita podané instrukce na úspěšné provedení rekognice pachatele. Empirická část byla uskutečněna v metodologické podobě experimentu. Probandi byli rozděleni do skupin podle daných kritérií a byl jim odprezentován videozáznam trestného činu. Dále byla provedena rekognice a cílem bylo zjistit, jaký vliv má instrukce a podnětový materiál na výsledek...
|
|
|
Interakce vyšetřovatele s vybranými účastníky trestního řízení a její vliv na rekognici
Žáková, Lucie ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
(česky) Diplomová práce Interakce vyšetřovatele s vybranými účastníky trestního řízení a její vliv na rekognici se zabývá interakcí a komunikací účastníků trestního řízení a tím, jaký má vliv kvalita těchto procesů na rekognici. V teoretické části je čtenářům přiblíženo trestní řízení, všechny procesní náležitosti a faktory, které průběh vyšetřování ovlivňují. Definujeme zde také práva a povinnosti všech důležitých účastníků trestního řízení. Dále se v úvodní části věnujeme komunikaci, jejím druhům a vlivu, který má kvalita komunikace na úspěšné vedení výslechu. Krátce se také zmiňujeme o interpersonální percepci. Pozornost v teoretické části je dále věnována osobnosti vyšetřovatele a důležitým charakteristikám, které jsou základem pro policejní profesi. V závěru teoretické části popisujeme faktory, které mají vliv na vedení výslechu a případnou rekognici pachatele trestného činu. V empirické části jsme si kladly za cíl zjistit, jaký vliv má způsob a kvalita podané instrukce na úspěšné provedení rekognice pachatele. Empirická část byla uskutečněna v metodologické podobě experimentu. Probandi byli rozděleni do skupin podle daných kritérií a byl jim odprezentován videozáznam trestného činu. Dále byla provedena rekognice a cílem bylo zjistit, jaký vliv má instrukce a podnětový materiál na výsledek...
|
|
|
Rekognice ve vyšetřování trestné činnosti
Žáková, Lucie ; Čáp, David (oponent) ; Štětovská, Iva (oponent)
(česky) Rigorózní práce s názvem "Rekognice ve vyšetřování trestné činnosti" se zabývá interakcí a komunikací účastníků trestního řízení a tím, jaký má vliv kvalita těchto procesů na rekognici. V teoretické části je čtenářům přiblíženo trestní řízení, všechny procesní náležitosti a faktory, které průběh vyšetřování ovlivňují. Jsou zde také definována práva a povinnosti všech důležitých účastníků trestního řízení. Úvodní část je dále věnována komunikaci a jejím vlivům na úspěšné vedení výslechu a rekognice. Následně je zde pojednáno o psychologických aspektech procesních úkonů v přípravném řízení, přičemž v závěru teoretické části jsou podrobně popsány faktory, které mají vliv na vedení rekognice. V empirické části bylo kladeno za cíl zjistit, jaký vliv má způsob a kvalita podané instrukce na úspěšné provedení rekognice pachatele v simultánním a kombinovaném formátu. Empirická část byla uskutečněna v metodologické podobě experimentu. Probandi byli rozděleni do skupin podle daných kritérií a byl jim prezentován videozáznam trestného činu. Dále byla provedena rekognice a cílem bylo zjistit, jaký vliv má instrukce a podnětový materiál na výsledek rekognice.
|
|
|
Komparace válečných fotografií a metodiky práce Patricka Chauvela a Jamese Nachtweye
Plíhal, Jakub ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Štefaniková, Sandra (oponent)
Tato bakalářská práce Komparace válečných fotografií a metodiky práce Patricka Chauvela a Jamese Nachtweye si klade za cíl porovnat odlišné přístupy k fotografování válečných konfliktů dvou respektovaných fotografů, Francouze Patricka Chauvela a Američana Jamese Nachtweye. Analýze a komparaci budou podrobeny detailní životopisy obou autorů od počátků jejich profesionální dráhy až do současnosti s důrazem na důležité milníky v jejich profesionálním životě. Cílem je ukázat, jak postupují při kompozici svých záběrů, co je hlavním obsahem jejich fotografií, tedy jak zobrazují válku, kterou mají za úkol dokumentovat. Práce vychází z předpokladu, že jejich výrazné osobnostní rysy a jasné názory na válečnou žurnalistiku se nutně promítnou do jejich fotografického stylu. Komparaci pomocí obrazové analýzy podrobím dvě typické, respektive ikonické válečné fotografie obou autorů. Pojmenování a komparace specifik vizuálního stylu obou fotografů je jedním z hlavních výsledků této práce. K tomu využívám především techniku obrazové analýzy, která "zjišťuje, jaké informace jsou prostřednictvím obrazů příjemcům předávány, jaké osoby, předměty nebo události jsou na nich vyobrazeny a jakým způsobem. Zajímá se o využití a symboliku typických znaků vizuální komunikace (úhlu pohledu, umístění, velikosti vyobrazení či...
|
|
|
Problematika postavení svědka v trestním řízení
Staňková, Jana ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postavením svědka v trestním řízení. První část definuje pojem svědka, zaměřuje se na procesněprávní aspekty postavení svědka a též na způsobilost být svědkem v trestním řízení. Druhá část se věnuje provádění důkazu svědeckou výpovědí, pravidlům výslechu svědka, včetně pravidlům výslechu svědků mladších 15 let. Třetí části definuje práva a povinnosti svědka v trestním řízení, tak, jak vyplývají nejen z trestního řádu, ale i z ústavních principů. Zaměřuje se více na povinnost svědka vypovídat (svědčit), povinnost podrobit se konfrontaci a rekognici jako zvláštním druhům dokazování. Z oprávnění svědka se zaměřuje na právo svědka odepřít výpověď a na právo svědka na právní pomoc a zejména na právo svědka na poskytnutí ochrany. Poslední, čtvrtá, část se zaměřuje na institut korunního svědka. Tento institut zatím není součástí českého právního řádu.
|
|
|
Výslech svědka v trestním řízení
Smolková, Eva ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Resumé - Výslech svědka v trestním řízení Jak již vyplývá z názvu, práce je zaměřená na problematiku nejdůležitějšího procesního postupu v rámci trestního řízení, tedy na výslech svědka. Jedná se o nejrozšířenější kriminalistickou i trestněprávní metodu, která hraje nezastupitelnou roli v trestním procesu, jehož důležitým a beze sporu základním úkolem je zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Svědek jako osoba, která vypovídá o okolnostech vyšetřovaného případu, které si zapamatovala a uchovala v paměti, je vedle výslechu jedním ze základních institutů trestního práva a jeho výpověď hraje velmi důležitou roli při prověřování, vyšetřování a objasňování spáchaných trestných činů a jiných kriminalisticky relevantních událostí, resp. v celém procesu objasňování trestné činnosti. Diplomová práce je strukturovaná do šesti kapitol, přičemž stěžejní část je tvořena druhou až čtvrtou kapitolou. V úvodu je krátce zmíněná historie výslechu, cíl a struktura práce. První kapitola je věnována definici výslechu a jeho druhům a vytváří určitý úvod do celé problematiky. Důležitá část je věnována osobě svědka, jakožto osobě, která svými smysly vnímala skutečnosti důležité pro zjištění skutkového stavu a pro rozhodnutí ve věci. Dále také popisuje jeho práva a povinnosti. V rámci druhé kapitoly je...
|
host ::
RSS.